Darování hraček s dětmi: jak na to bez nátlaku
Darovat vlastní věc je pro dítě mnohem těžší než pro dospělého. Pokud z toho chceme udělat dobrý skutek, musí mít dítě skutečnou možnost říct ano i ne.
Plyšák, se kterým dítě kdysi usínalo. Autíčko, které už dlouho leží na polici. Stavebnice, ze které postupně vyrostlo. V dětském pokoji se časem nahromadí spousta věcí a rodiče možná napadne, že by některé mohly udělat radost někomu dalšímu.
Darování hraček může být krásným dobrým skutkem. Jenže to, co dospělému připadá jako nepotřebná věc, může mít pro dítě stále velkou hodnotu.
Jak tedy společně vybrat hračky k darování, aby dítě mělo z pomoci radost a nemělo pocit, že o něco přišlo?

Proč může být pro dítě těžké darovat hračku?
Dospělý vidí plyšového medvěda, se kterým si už nikdo nehraje. Dítě si ale může pamatovat, že ho dostalo k narozeninám nebo že s ním spalo během první dovolené u moře.
Hračky nejsou jen předměty. Často jsou spojené se vzpomínkami, pocitem bezpečí nebo důležitými okamžiky.
Proto nemusí fungovat věta: „Vždyť už si s tím vůbec nehraješ.“
Dítě může mít k hračce vztah, i když ji několik měsíců nevzalo do ruky.
Zkuste místo toho říct:
„Napadlo mě, že bychom se mohli podívat, jestli tu máme nějaké hračky, které už nepotřebujeme a mohly by potěšit další děti. Chtěl by ses se mnou podívat?“
Možná bude dítě nadšené. Možná odmítne. Obojí je v pořádku.
Začněte společným výběrem, ne vyklízením pokoje
Pokud chcete do darování zapojit dítě, připravte mu jednoduchý a přehledný postup.
Můžete například nachystat tři krabice:
- Nechávám si: Hračky, které dítě používá nebo si je chce uchovat.
- Ještě se rozhodnu: Věci, u kterých si zatím není jisté.
- Rád bych daroval: Hračky, které dítě samo vybralo pro někoho dalšího.
Není potřeba projít celý pokoj během jednoho odpoledne.
Začněte třeba policí s knihami nebo jednou krabicí stavebnic. Dítě tak nebude mít pocit, že musí najednou rozhodovat o všem, co vlastní.
U věcí, ke kterým má silný vztah, nespěchejte. Pokud váhá, nechte mu čas.
A hlavně nedávejte pryč oblíbené hračky tajně, když je dítě ve školce nebo ve škole. I když si myslíte, že si toho nevšimne, může to narušit jeho důvěru.
Jaké hračky jsou vhodné k darování?
Ne každá věc, kterou už doma nepotřebujete, je vhodným darem.
Vybírejte hračky, které jsou čisté, bezpečné, kompletní a v dobrém stavu.
Vhodné mohou být například:
- zachovalé deskové hry se všemi potřebnými součástmi;
- kompletní stavebnice;
- knihy s nepoškozenými stránkami;
- funkční autíčka, panenky nebo další hračky;
- plyšáci, pokud je vybraná organizace přijímá.
Naopak rozbité, výrazně poškozené nebo neúplné hračky nemusí být vhodné předávat dál.
Zkontrolujte také, zda hračka nemá uvolněné části, ostré hrany nebo jiné bezpečnostní vady.
U elektronických hraček ověřte funkčnost a stav baterií. Pokud zařízení ukládá fotografie, nahrávky nebo jiná osobní data, před darováním je bezpečně odstraňte.
Darování by nemělo být způsobem, jak se zbavit věcí, které už nikomu nemohou dobře sloužit.
Kam darované hračky odnést?
Možností je několik, ale vždy je dobré předem ověřit, zda o konkrétní hračky někdo skutečně stojí.
Charitativní a sociální organizace
Některé organizace pomáhající rodinám s dětmi přijímají hračky, knihy nebo školní potřeby. Jejich aktuální potřeby se však mohou lišit.
Než něco přinesete, podívejte se na jejich web nebo se přímo zeptejte, co přijímají.
Některé organizace z hygienických důvodů nepřijímají použité plyšové hračky. Jiné mohou potřebovat pouze nové a nerozbalené výrobky.
Rodiny a lidé ve vašem okolí
Možná znáte rodinu, které by zachovalá stavebnice udělala radost.
Zeptejte se ale předem. Ne každá rodina chce přijímat použité hračky a není vhodné předpokládat, že je potřebuje jen kvůli své finanční situaci.
Výměnné akce a komunitní centra
Některé obce, školy nebo komunitní centra pořádají výměnné bazárky a akce, při kterých mohou hračky najít nové majitele.
Takové předání může být pro dítě srozumitelné: věc, kterou už nevyužívá, může dál sloužit někomu jinému.
Vždy respektujte pravidla pořadatele.
Jak dítěti vysvětlit, komu hračky pomohou?
Není potřeba vyprávět smutné příběhy nebo dítě přesvědčovat, že jiné děti mají mnohem méně.
Takové srovnávání v něm může vyvolat spíš pocit viny než skutečnou chuť pomáhat.
Stačí jednoduché vysvětlení:
„S touhle stavebnicí sis užil spoustu zábavy. Pokud ji už nechceš, můžeme zjistit, jestli by si s ní rád hrál někdo další.“
Nebo:
„Některé organizace pomáhají rodinám, které zrovna potřebují podporu. Když budeme mít vhodnou hračku a organizace ji bude chtít, můžeme ji darovat.“
Dítě se tak učí, že pomoc druhým vychází z respektu, ne z lítosti nebo pocitu nadřazenosti.
Co když dítě nechce darovat vůbec nic?
Pak nemusí.
Darování vlastní věci není povinnost ani důkaz, že je dítě laskavé.
Pokud dítě nechce nic vybrat, můžete mu nabídnout jinou možnost dobrého skutku. Třeba společně vytvořit přání, pomoci uklidit park nebo připravit drobnou pomoc někomu z rodiny.
Někdy také stačí téma na několik měsíců odložit.
Možná dítě později samo přijde s tím, že určitou hračku už nepotřebuje a chce ji někomu věnovat.
Není důležité darovat co nejvíce věcí. Mnohem cennější je, když dítě rozumí svému rozhodnutí a může ho udělat dobrovolně.
Darování nepoužívejte jako trest ani podmínku pro nové dárky
Před Vánoci mohou rodiče řešit, kam se všechny nové hračky vejdou. Je pochopitelné, že chtějí doma udělat místo.
Zkuste ale oddělit praktické uklízení od dobročinnosti.
Věty jako „Když hračky nedaruješ, Ježíšek ti nepřinese nové“ nebo „Musíš se rozdělit, jinak nejsi hodný“ mohou z darování udělat nepříjemnou povinnost.
Pokud potřebujete pokoj uklidit, můžete společně hledat lepší způsob ukládání hraček nebo se domluvit, které už dítě skutečně nechce.
Není však nutné označovat každé vyřazení věcí jako dobrý skutek.
A pokud se dítě rozhodne darovat jedinou knihu, kterou už přečetlo, může to být úplně dost.
Připravte darované hračky společně
Když dítě hračky vybere, můžete společně zkontrolovat, zda jsou kompletní a čisté.
U deskové hry spočítejte figurky a kartičky. U stavebnice zkontrolujte dílky podle možností. Knihy prohlédněte, jestli v nich nezůstaly osobní poznámky nebo fotografie.
Potom hračky připravte podle pokynů organizace nebo osoby, která je přijme.
Dítě se může podílet na balení, ale není nutné pořizovat slavnostní fotografie ani darování zveřejňovat na sociálních sítích.
Pokud chce dítě přidat krátké přání, je to milé. Nemělo by však očekávat, že příjemce musí odpovědět nebo poděkovat.
Jeden darovaný plyšák může být začátkem hezké tradice
Darování hraček můžete spojit s adventem, narozeninami nebo obyčejným úklidem dětského pokoje.
Nemusí to být každoroční povinnost. Stačí se občas společně podívat, jestli máte něco, co už nevyužíváte a mohlo by posloužit dál.
Pokud se dítě samo rozhodne některou věc darovat, dejte mu prostor rozloučit se s ní. Někdo si ji bude chtít ještě naposledy prohlédnout, jiný si ji rád vyfotí.
A jestli si své oblíbené hračky raději nechá, respektujte to.
Pro další inspiraci můžete navštívit článek 100 dobrých skutků pro děti: malé nápady, které mají smysl nebo naši vánoční výzvu Dobré skutky.
Nejhezčí na darování není počet věcí, které z dětského pokoje zmizely. Je to chvíle, kdy se dítě samo rozhodne udělat někomu radost.
Časté otázky
Musí být dobrý skutek velký?
Nemusí. Pro děti jsou často nejlepší malé konkrétní skutky, u kterých vidí výsledek.
Má dítě za dobrý skutek dostat odměnu?
Není to nutné. Důležitější je pochopit, komu pomoc prospěla.
Co když dítě daný skutek nechce udělat?
Nabídněte jinou možnost. Smysluplná pomoc by neměla stát jen na donucení.