Zvyky u štědrovečerního stolu: šupina, prostírání a místo navíc

Štědrovečerní večeře bývá jedním z nejkrásnějších okamžiků Vánoc. Rodina se konečně sejde u jednoho stolu, všude voní připravené jídlo a děti už netrpělivě očekávají zazvonění zvonečku.

Právě se společným stolováním se pojí řada českých vánočních zvyků. Proč se dává kapří šupina pod talíř? Pro koho se prostírá místo navíc? A proč se podle starých pověr nemělo od večeře vstávat?

Kapří šupina pod talířem pro štěstí a peníze

Jedním z nejznámějších štědrovečerních zvyků je kapří šupina schovaná pod talířem. Podle lidové tradice měla rodině přinést dostatek peněz a hojnost v následujícím roce.

Některé rodiny si šupinu po večeři schovávají do peněženky, kde zůstává až do příštích Vánoc.

Dětem můžete vysvětlit, že jde o starou symbolickou tradici, nikoliv skutečný způsob, jak přivolat bohatství. A pokud kapra nejíte, nemusíte kvůli tomuto zvyku nic měnit.

Malý nápad pro děti: Vystřihněte z papíru zlatou šupinu a nechte na ni dítě nakreslit něco, co by si přálo do dalšího roku. Nemusí jít o peníze nebo dárky. Může to být společný výlet, více času s rodinou nebo nové kamarádství.

Proč se prostírá jeden talíř navíc?

V některých českých domácnostech se na Štědrý večer připravuje jedno volné místo u stolu, i když se žádný další host neočekává.

Tento zvyk má několik lidových výkladů.

Podle jednoho představuje místo pro nečekaného hosta nebo pocestného. Připomíná tak pohostinnost a ochotu rozdělit se s někým, kdo by jinak mohl zůstat sám.

Jinde se volný talíř spojuje se vzpomínkou na blízké, kteří už s rodinou nemohou být.

Další stará pověra vyžadovala sudý počet stolovníků. Pokud byl počet lidí lichý, přidával se někdy talíř navíc.

Jak to vysvětlit dětem? Můžete říct: „Tohle místo nám připomíná, že o Vánocích myslíme i na lidi, kteří tu dnes nejsou.“

Pokud vám takový zvyk nevyhovuje, můžete místo něj zapálit LED svíčku na památku blízkých nebo společně poslat vánoční přání někomu, kdo tráví svátky sám.

Slavnostní prostírání zvládnou i děti

Štědrovečerní stůl nemusí připomínat fotografii z časopisu. Často je mnohem hezčí, když na něm zůstane vidět práce celé rodiny.

Děti mohou podle věku připravit například:

• Vlastnoruční jmenovky, které položí k jednotlivým talířům.
• Papírové hvězdičky jako drobnou dekoraci.
• Složené ubrousky, třeba do jednoduchého trojúhelníku.
• Malé přání pro každého člena rodiny, schované pod talířem.
• Misku s ořechy a jablky, která připomene tradiční vánoční výzdobu.

Menší děti mohou vybírat barvy a podávat bezpečné předměty. Starší děti zvládnou prostřít téměř samostatně.

A když budou jmenovky trochu křivé nebo každý ubrousek jinak složený? Právě to může být na společném stolování nejhezčí.

Proč se podle tradice nemělo vstávat od stolu?

K dřívějším štědrovečerním zvykům patřilo také pravidlo, že od slavnostní večeře by se nemělo vstávat, dokud všichni nedojedí.

V lidových pověrách se porušení tohoto pravidla spojovalo s neštěstím nebo obavou, že se rodina příští rok nesejde ve stejném složení.

Takové výklady dnes můžeme dětem představit jako součást starých vyprávění. Není ale důvod je jimi strašit.

Naopak je hezké zachovat z této tradice něco jiného: chvíli, kdy si všichni společně sednou a nikam nespěchají.

A pokud malé dítě potřebuje odejít, napít se nebo si odpočinout, samozřejmě může. Vánoční zvyky nemají být důležitější než potřeby členů rodiny.

Co dalšího patřilo na vánoční stůl?

Štědrovečerní tabule se v minulosti lišila podle kraje i možností jednotlivých domácností.

Vedle ryb se na ní objevovaly například luštěniny, houbové pokrmy, kaše, vánoční pečivo, ořechy nebo sušené ovoce. Některá jídla symbolizovala přání dobré úrody, zdraví nebo dostatku.

Zajímavé je, že dnešní spojení smaženého kapra s bramborovým salátem se jako běžná česká vánoční večeře rozšířilo až poměrně pozdě.

Pokud chcete dětem ukázat kousek starých Vánoc, nemusíte měnit celé menu. Stačí na stůl přidat misku se sušenými jablky, ořechy nebo jinou tradiční dobrotou, kterou má vaše rodina ráda.

Vytvořte si vlastní zvyk u štědrovečerní večeře

Nemusíte dodržovat všechny staré tradice. Možná bude pro vaši rodinu nejcennější zvyk, který si vytvoříte sami.

Zkuste například před večeří nechat každého říct jednu hezkou věc, kterou během roku zažil.

Malé děti mohou ukázat obrázek nebo říct, co je letos nejvíc potěšilo. Starší mohou zavzpomínat na společný výlet, kamarády nebo okamžik, na který jsou pyšné.

A pokud někdo nechce mluvit, nemusí. I tak může být součástí společné chvíle.

Další inspiraci najdete v článku Štědrovečerní tradice s dětmi: 12 zvyků pro kouzelný večer.

Kouzlo štědrovečerního stolu totiž není v dokonale složených ubrouscích ani v přesně dodržených pravidlech. Je především v tom, že se u něj můžeme sejít.